pátek 21. června 2013

Project Life - 11. týden - jsme v porodnici!

Je to tady :-) Přestože termín porodu byl až 23.3., ze zdravotních důvodů byl naplánován císařský řez. Pan doktor mi udělal nesmírnou radost a operaci napsal na středu 13.3.2013 - DOKONALÉ!!! 

Musím se přiznat, že nad touto dvojstranou jsem si hodně dlouho lámala hlavu. Nechtěla jsem nějakou vyloženě miminkovskou stránku. Událost to byla samozřejmě veliká a bylo potřeba to pořádně "rozmáznout" :-) Protože v tomto albu už výjimečnost této stránky nejspíš nic nepřekoná, bála jsem se cokoli vybrat a použít, aby to nebylo málo "extra". Nakonec nebylo zbytí a prostě jsem to musela rozlousknout, pokud jsem se chtěla pohnout dál.


Barevnost stránek jsem podřídila barevnosti fotek - zelené roušky na sále a žluté kachličky. Tentokrát mi trvalo extrémně dlouho, než jsem vybrala fotky a rozvrhla jejich umístění... Která je ta nej? Líbily se mi všechny, všechny jsou jedinečné... byla to opravdu fuška.

 
Text jsem natiskla na kartičku z bločku od Simple Stories a okolo nakreslila štrafovanou borduru. Protože nikdo kromě mě a Petra (a jasnovidek Irisky a Pampelíny) nevěděl, jestli to bude holka nebo kluk, přišlo mi vtipné použít razítka postaviček (hodně stará sada od Maya Road).

 
Tohle je naše úplně první společná fotka s Adámkem. Na fotce je mimčo sice vidět hezky, ale z mého pohledu byla vidět jen lebka :-) Nemůžu říct, že bych viděla, jak vypadá... Ale tak lepší, než kdyby jim vypadl z ruky :-) 


Haha, pomalu se stává pravidlem, že každou kartičku několikrát předělávám. Většinou hodinu vybírám papíry, ozdoby, razítka... další hodinu skládám nejlepší kompozici... nalepím.... a frrrr - rýýýýýchle odlepím. Jak to prostě vidím hotové a vím, že už to tak zůstane, řeknu si, že to není perfektní a rychle odlepuju, dokud to ještě jde. Momentálně si neumím představit, že bych používala něco jiného, než lepidlo v rolátku. To sice drží dobře, ale pokud je třeba, dá se v začátku celkem snadno odlepit. A navíc je to maximálně rychlé a pohodlné.

Dala jsem si za úkol spotřebovat věci které jsem zakoupila už hodně dávno. Takové ty co už by člověk normálně nepoužil. Tady jsem udala kartonovou korunku, byla myslím z mé úplně první objednávky ze zahraničí. Byla ale taková mdlá a měla na sobě divné žluté kamínky. Ty jsem odloupla a nalepila místo nich stříbrné kovové "perličky". Pořád to vypadalo divně, tak jsem to celé obtáhla černou fixou... Kýč jak bič :-)  A proto jsem si řekla, že to tam nechám :-))) Když už, tak už... 

Ten zbytek se mi ale líbí - Adamův náramek, který mu byl tak volný, že jsme ho skoro ztratili. Jakmile jsem si byla jistá, že své dítko poznám, okamžitě jsem náramek sundala a dala do kabelky, aby se neztratil doopravdy. Co bych dala do alba??? No a doplňuje to krásná svorka od Simple Stories (té mi bylo líto, ale má čestné místo na důležité stránce), kartonová hvězdička od Kety a textilní páska, kterou jsem si dovezla z Anglie, tu si šetřím. Ty barvy jsou úžasné. Podkladová kartička je natištěná razítkem od Jenni Bowlin.


No a tady - to je prostě k poňuchňání :-) Pamatujete jak dávají v porodnici tu obtisknutou nožičku na takovém archu se všemi důležitými detaily... Tak to jsem sváděla velký boj, jestli to mám rozstřihnout nebo ne. Prvně jsem si říkala, že to rozstřihnu na půlku a dám do dvou slotů nad sebou, aby to navazovalo. Ale nějak mi to nakonec nepasovalo, tak jsem si dovolila vystřihnout jen nožku a zbytek vyhodit (mj. to byla reklama na nějaké trapné pojištění). No a výsledek? Vidíte sami. Pro mě maximální spokojenost a nelituju. 

Obě podkladové kartičky jsou od Simple Stories, bordury kreslené bílou gelovkou. Skvěle posloužil papírový metr z Ikea (díky!!!), vrstvenou samolepku jsem si udělala sama.


Neodolala jsem a použila i fotomontáž vyrobenou v editoru. Můžete vyzkoušet sami. Opět vlastnoručně vyrobená vrstvená samolepka...


Na pravé straně mi trochu dala zabrat kompozice. Je těžké na stránce s 3 x třemi políčky poskládat fotky tak, aby nevypadaly poskládané "pravidelně". Pořád jsem přidávala nebo ubírala fotky, až jsem se ustálila na pěti nejlepších. Pro jistotu jsem je ještě nechala vytisknout ve dvou různých velikostech.

Papíry jsem vybírala hodně dlouho - opět jsem řešila dilema mimi/nemimi. Ne že by se mi dětské motivy nelíbily, ale prostě je nechci mít zrovna na své NEJ stránce. Fotky naštěstí byly všechny stejně barevné, takže nakonec zvítězila dokonale ladící sada Bluebell od My Mind´s Eye. 

S políčky jsem si opravdu vyhrála... Papíry mají velikost 6"x6". Z každé čtvrtky jsem si uřízla 4"x4" a co se zbytkem? Nechtělo se mi to nikde schraňovat, odřezků bylo opravdu hodně. Takže jsem nakonec zbylé proužky vzala, poskládala tak, aby k sobě ladily a zezadu je slepila washi páskou. Protože papíry navíc byly s oboustranným potiskem, skládalo se to moc dobře. Stačilo mi tedy jen 5 malých aršíků a vůbec nic mi nezbylo. Využila jsem dokonce i část, která není určená k použití - vrchní část papíru, kde je barevně odlišný pruh (v tomto případě žluté proužky) a bývá tam dírka na zavěšení.


No a tady už lezeme ven :-) Měla jsem domluveného jednoho protekčního fotografa přímo na operačním sále - sanitáře. Byl sice velice ochotný, nicméně ne moc zručný :-( Skoro všechny fotky byly máznuté. Naštěstí byl ale i velice výkonný a vyfotil jich opravdu hodně, takže aspoň bylo z čeho vybírat. 

Váhala jsem, jestli tuto fotku použít. Ale prostě takhle se Adam narodil a já jsem šťastná, že jeho první vteřinu na světě mám zdokumentovanou. Do alba taková chvíle rozhodně patří. Já mám na stránce fotku bez retuše, vám ji raději servíruji trochu upravenou...


Kecy v peci o tom, jaké bylo počasí :-)


Když mi přijde, že bílé okraje fotky na stránce trochu zanikají, obtahuji je tenoučkou (0,1 mm) černou fixou.


Na této dvoustraně jsem poprvé použila nový font písma a moc jsem si ho oblíbila. Od té doby téměř nepoužívám jiný. Jmenuje se PUPCAT a s českou diakritikou si ho můžete stáhnout tady.


Naše milá porodní asistentka...


Adámek už na dětském oddělení na kontrole. Dymo-samolepka od Simple Stories. A nevěděla jsem co dál, tak jsem jen uvázala provázek. Teď mě napadá, že by se hodily nějaké cákance :-) No tak možná až budu dokumentovat to třetí dítě (hahaahaaaaháááááááááá!!!!) Ehm...


Motýlková raznice od Marthy Stewart, vyraženo 2x, obarveno distress inkoustem a podlepeno 1 mm pěnovými polštářky. Provázek místo tykadel...


No a zase svorky... používám je čím dál víc. Dodají takový malý zajímavý detail, nejsou až tak plastické, prostě super...


A tady jsem byla opět statečná a použila další hrůzičky ze své sbírky. Pokud jsem ty lahvičky chtěla někde udat, tak jedině tady :-) Barva seděla, téma taky, šup sem s nimi...


A to je pro dnešek vše... jsem se zase rozepsala, ale tak snad chápete :-) No a mazánek měl minulý týden čtvrt roku, to to letí... Aneb to to nestíhám... mám hotové už jen další tři týdny. Ale pracuji na plánu nápravy. Přemýšlím nad tím, že začnu dělat aktuální týdny začerstva a k tomu ještě každý týden jeden týden staršího data. Držte palce... 

A co vy? Vím, že některé z vás už začly. Plánujete svůj Project Life? Svou první stránku? Léto a prázdniny jsou skvělá příležitost!

Ne všechny jste na Facebooku, kde jsem sdílela hezkou myšlenku (ne vlastní :D), tak si dovolím zkopírovat i sem:

  
Rodné listy dokazují, že jste se narodili.
Úmrtní listy dokazují, že jste zemřeli. 
Scrapbook dokazuje, že jste opravdu žili.

TAK ŽIJTE A SCRAPUJTE!

18 komentářů:

  1. Moc se mi tvůj Projekt líbí. Řekla bych, žes ho dotáhla k dokonalost. Takové ty "kýče" se na dětských stránkách ztratí a vypadá to, že tam patří. A krásně stránku zdobí. První společná fotka je kouzelná, nevadí, že není dokonalá pro profi fotografa. No prostě, líbí se mi vše.

    OdpovědětVymazat
  2. Didi máš to prostě dokonalý !!!
    Vyladěný, vymazlený, spousta úžasných detailů. My už se tady pomalu ze všeho vzpamatováváme, takže už se těším jak o víkendu zasednu a zase se do toho pustím !!
    Ještě jsi slíbila nějaký fígl an to zpětné zpracovávání, aby člověk nic nezapomněl. :-))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Screblo, nevím, jestli jsem vyloženě říkala, že by to byl fígl, pokud ano, už nevím, co přesně jsem myslela. Ale např. jsem nyní změnila způsob psaní poznámek a přešla od dokumentu ve Wordu k normálnímu stolnímu kalendáři a tak tam mi není zatěžko vzít tužku a napsat cokoli i 5x za den... Nebo jsem si uspořádala věci tak, abych nebyla líná je používat... Ale plánuji jeden post ohledně organizace a tak a tam napíšu vše, co mi funguje a co mi nefunguje. Dokonce jsem si kvůli tomu uklidila na stole a čekala už jen.... stojánek na washi pásky :-) Ten dorazil včera, takže o víkendu vše nafotím a pokusím se to sepsat...

      Vymazat
  3. Krásnýýý! Jedním dechem jsem to přelouskala u kojení mého bumbrlíčka a zavzpomínala na to, jak to bylo u nás. Škoda že to nemám tak krásně zdokumentované jako ty :-) čte se to a vypadá fakt nádherně!
    Lucka a Mates

    OdpovědětVymazat
  4. Krásné, úžasné, dokonalé...fakt super! Máš to opravdu vymazlené. Je to krásná dokumentace podtrhující níže zmiňovaný citát. Líbí se mi barevnost stránek, hezky sladěné. Písmo je úžasné, hned ho doma stáhnu až přijdu. A musím se přiznat, že jsem si říkala, kdo pořizoval fotodokumentaci, takže děkuji za vysvětlení:-)))) Myslím, že ses v projektu našla a mě pro něj opravdu nadchla. 1.7. začínám dělat prázdninový a už se moc těším. Ale ne origoš, zkusím pro začátek do šanonu a sběratelských obalů:-) Jo a kabelkový foťáček dostanu k narozkám, aby byl vždy připraven k akci, takže to všechno vyjde tak akorát a já budu dokonale připravena. Ještě aby se dostavily ty výsledky:-))) Tomda

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dáši, to je skvělá zpráva! Budu doufat, že se pak pochlubíš, jsem strašně zvědavá na stránky ostatních. Už jsem na několik stránek od holek, co nově začly mohla nakouknout a jsou super. Každý má svůj styl a každé album bude úplně jiné... jsem vážně nadšená a pokud nadchnu ještě někoho jiného, budu moc ráda!

      Vymazat
  5. Nádhera, naladilas mě skvěle a hned bych se do toho pustila, ale jsem v tomhle lempl a moc si nevěřím, že bych to dotáhla do konce. Tvoje kompozice i zdobení je parádní a moc se mi líbí :o) Fakt obdivuju to množství detailů!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Verčo, jestli je někdo lempl, tak já... bez debat. Ale to, že jsem začla a publikuju to na blogu, je pro mě taková výzva. Styděla bych se některý týden říct, že tady jsem skončila, víc toho už nemám... :-) Takže i díky vám pokračuju a nepropadám panice...

      Vymazat
  6. Paráda, prostě supeeer! Můžu se zeptat, v jakém programu upravujete fotografie do čtvercového formátu, např. fotka "první kontrola"?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pavlo, fotky se dají do čtverce oříznout v jakémkoli programa na úpravu fotek. Pokud tam není na výběr tvar čtverce, lze zadat velikost přesně v pixelech. Já upravuji fotky nově v tomto programu:
      http://www.picmonkey.com/
      Je to online, není třeba nic stahovat do počítače a máspoustu skvělých funkcí i v základní neplacené verzi. Já mám zaplacené členství Royal, takže mím přístup k funkcím označeným korunkou. Vychází to cca 100 Kč měsíčně, nebo asi 600 Kč ročně. Ale opravdu v té free verzi je toho spousta.

      Vymazat
  7. Že to bude kluk, tak to bylo jasné už dva roky zpátky, kdy sis ani neuměla představit, že bys ještě nějaké další dítě mohla mít :-)
    Je vidět, že už děláš několikátou stránku a je v tom už systém a to je super pozorovat, jak ti to hezky jde. Bude to jedinečná vzpomínka!
    A otisk nožičky je krásný, škoda, že toto za našeho mládí a mládí mých dětí nebylo :-)

    OdpovědětVymazat
  8. Moc krásná dvoustrana, je z ní cítit síla a význam toho okamžiku. Nádherné barvy, moc pěkná fotodokumentace a zdobení se mi taky líbí, myslím, že i ty "miminkovské" ozdoby se hodí.
    Včera jsem si vyzvedla "pretty" zásilku, ve které mám i papíry na svou kroniku, takže plánuji, že teď o víkendu si už taky zkusím nějaké ty kartičky vyrobit... ;-)

    OdpovědětVymazat
  9. Didi, NÁDHERA!
    Je to moc krásný, supr barvy, ozdůbky..prostě všechno. Dokonce se mi i líbí ta šňůrka pod nápisem -týden jedenáctý- hned co jsem ji viděla, mi to připadlo jako pupeční šňůra ;-)
    Taky moc děkuji za Tvé odkazy na písmo atd.
    Držím pěsti, nevzdávej je to supr!
    Jinak souhlasím s Iriskou...škoda, že za nás tyhle možnosti nebyly...si to budeme muset vynahradit jako babičky.. ;-)

    OdpovědětVymazat
  10. Jééé, opět krásná práce a ty komentáře :)
    Parádní, jedinečný detail > Adámek to dokázal < a ještě se to vyslílalo v Tv :D
    Stránky jsou úúúžasně sladěný, to prostě už se těším na další stránku :)

    > valilu

    OdpovědětVymazat
  11. Krásně se vše četlo, jako vždy :) Úžasné zpracování. Ty barvičky se mi moc líbí, není to přímo mimi, ale nechává to v sobě takový ten dětský nádech. A to je na tom krásné (Tedy až po malém :) )

    OdpovědětVymazat
  12. Didi nádhera. Já jen tiše závidím, že si z porodu můžeš odnést i fotografie. Pan Astala bohužel seděl na chodbě a malého viděl až když jsem ležela na JIP:( Ale ten okamžik, jak se díváš na Adámka s tou věcí na prstu, tu si vybavuji taky. Akorát mi sestry tu věc sundaly, abych si mohla na malého aspoň šáhnout. Ale lituji, že to nikdo nefotil:(
    Jinak projekt sleduji bedlivě a smekám klobouk.
    Astala-Maruška

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji Maruško! Jsem opravdu moc ráda, že tyto fotky mám, protože ofiko první fotka by byla normálně až v zavinovace někde na chodbě... Ale teda upřímně, já si snad ani sahat něchtěla. Měla jsem v tu chvíli pocit, že kolabuju a nějak mi to bylo jedno. Jen jsem chtěla aby mě nenechali umřít :-) Ale zoětně se na to kouká hezky, když už vím, že jsem to přežila :-)

      Vymazat
  13. Nádherná dvoustránka. Zamáčkla jsem slzy v oku a vrátila se zpět o 3 roky. Jen já porod Šimonka musela řízeně prospat. Nevadí, od té doby si to vynhrazujeme mnohonásobně. Přijdu se opět ráda na Tvou tvorbu podívat. A hlavně se přihlásím, já sklerotik. Aidin/Sára

    OdpovědětVymazat